Nejste spokojení s tím, co vám vnucují? Myslíte si, že neexistuje jiná možnost, jak žít? Ale existuje.

 
 

Vegetariánství jako duchovní cesta

Vytvořeno 15.09.2009 14:23:03 | Poslední změna 15.09.2009 15:14:46
Rád bych vám zde předložil některá fakta, která jsou spojená s tímto stylem (nebo i životní filozofií) stravování. Názor ať si udělá každý sám podle svojí svobodné volby. Na konci článku uvádím internetové zdroje, z kterých jsem čerpal.


1. Biologické předpoklady
Leonardo da Vinci řekl: "Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme ze smrti druhých. Jsme chodící hřbitovy!
Většina organismů žije na úkor jiných. Život jednoho živočicha si vyžádá smrt druhého živého tvora. Savci se dělí na masožravce, býložravce, plodožravce a všežravce. Za všežravce je považován i člověk, neboť se živí jak masitou, tak i rostlinnou stravou. Původně však, než byl člověk přírodními podmínkami donucen zabít kvůli potravě zvíře, byl sběrač a živil se rostlinnou stravou. Pro toto tvrzení existují archeologické důkazy, ale i při porovnávání zažívacích orgánů člověka s trávicím systémem jiných savců zjišťujeme, že zažívací systém antropoidních opic - lidoopů - je nápadně podobný zažívacímu systému lidí. Tyto opice patří spolu s člověkem do biologické rodiny primátů. Masožravci a všežravci mají ovšem zcela jiné trávicí orgány. Střeva člověka jsou pětkrát delší, než jsou střeva šelem porovnatelné hmotnosti. Strava tedy prochází střevy člověka velmi dlouho, a proto dochází ke hnilobnému rozkladu požitého masa. Mnohé produkty tohoto rozkladu jsou toxické, dostávají se krví do celého organismu a jsou jednou z příčin lidských chorob.
Důležité jsou i další rozdíly mezi masožravci a druhem, ke kterému patří i člověk. Zuby masožravců jsou ostré, špičaté, přizpůsobené na trhání kůže a masa. Zuby člověka jsou kromě řezáků ploché, široké, přizpůsobené na žvýkání a drcení plodů, semen a ořechů. I drápy šelem jsou velmi ostré, zatímco nehet člověka se může lehce zlomit i na slupce pomeranče. Žaludeční šťáva masožravců je desetkrát kyselejší než žaludeční šťáva člověka. Umožňuje strávit i srst, šlachy a kosti.
Ale člověk má navíc rozum a svědomí. Rozumem může své počínání ovlivnit. Člověk si může uvědomit, že kvůli potravě nemusí zabíjet zvířata. Svědomí to může podpořit. Dnes je na světě už jen málo míst, kde nehostinné prostředí nutí člověka zabíjet zvířata, aby se udržoval naživu.


2. Zdraví
Asi nejvýznamnější skupina odborníků, která se zodpovědně vyjádřila k vlivu vegetariánské stravy, je Americká dietetická asociace. Potvrzuje, že vegetariánská strava je zdravá a poskytuje dostatek všech tělu potřebných látek a to v průběhu celého života, v dětství, v dospělosti, v pokročilejším věku, i u žen v průběhu těhotenství.
Toto prohlášení bylo vypracováno na základě mnoha vědeckých studií a bylo vydáno opakovaně v rozmezí několika let. Novější i starší verze se ve svém názoru prakticky neliší. Hodnotí vegetariánství jako zdravé a poskytující ochranu proti některým závažným onemocněním.

Jedná se zejména o ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, cévní mozkové příhody a všechny potíže související s cévní aterosklerózou. Účinek vegetariánské stravy u těchto onemocnění je tak výrazný, že řada lékařských pracovišť ve světě přímo doporučuje vegetariánskou stravu u jmenovaných chorob jako léčebný prostředek, a to s velmi dobrým výsledky.


3. Riziko rakoviny je u vegetariánů o 50 procent nižší než u konzumentů masa

Nízkotučná strava s vysokým obsahem vlákniny, která zahrnuje různorodost ovoce, zeleniny, celých zrn a luštěnin, je ta nejlepší pro prevenci rakoviny. Není překvapující, že vegetariáni, jejichž strava splňuje právě tyto požadavky, mají nejnižší riziko rakoviny.
Vegetariáni mají v krvi vyšší hladinu betakarotenu. Konzumují více vitaminu C, betakarotenu, indolů a vlákniny než konzumenti masa. Vegetariáni mají také silnější imunitní systém. Němečtí výzkumníci nedávno odhalili, že u vegetariánů je aktivita přirozenýcah zabíječských buněk dvakrát vyšší než u konzumentů masa. Přirozené zabíječské buňky jsou specializované bílé krvinky, které napadají a neutralizují rakovinné buňky.


4. Pevnost kostí

Jedním z projevů špatného zdraví lidí jsou časté zlomeniny velkých kostí. Je zajímavé, že počet těchto závažných zlomenin, které v některých případech mohou vést i k úmrtí, je výrazně ovlivňován složením stravy. Rizikovým faktorem je zde konzumace živočišných bílkovin. Ty totiž negativním způsobem ovlivňují hospodaření organizmu s vápníkem. Největším zdrojem živočišných bílkovin ve stravě, je maso. Porot v těch zemích, kde se konzumuje mnoho masa, jsou závažné zlomeniny velmi časté. V zemích, kde se konzumuje masa málo, je těchto případů mnohem méně.
Například:
V Německu, kde je průměrná spotřeba živočišných bílkovin 60g/den na jednoho obyvatele a počet zlomenin krčku stehenní kosti je 200 na 100 000 obyvatel za rok.
V Nigérii při spotřebě 8g/ je počet zlomenin pouze 0,1 případů na 100 000 obyvatel ročně.


5. Fyzická zdatnost a energie

Rostlinná strava obsahuje velké množství sacharidů, které jsou pro organizmus výhodným zdrojem energie. Naopak živočišná strava má větší obsah bílkovin a tuků, jejichž spalování při fyzické zátěži není tak výhodné. Je mnoho atletů, tenistů, triatlonistů i hokejistů či fotbalistů, kteří si výhody vegetariánské stravy při sportu vyzkoušely a používají ji proto, aby dosáhli lepších sportovních výsledků, než ostatní. I v ČR je řada sportovců – juniorů, kteří jsou dlouhodobě vegetariány a podávají výborné sportovní výkony.


6. Vegetariáni a sport
Je maso zárukou síly a kvalitního sportovního výkonu? Podle předsudků jsou vegetariáni slabí a podvyživení slaboši. Jak si pak ale vysvětlit, že spousta slavných a úspěšných sportovců byla a je vegetariány? Carl Lewis, Boris Becker, Edwin Moses, Paavo Nurmi,... Všechno vegetariáni. A všechno šampioni.

„Většina sportovců maso teoreticky vůbec nemusí,“ potvrzuje známý dietolog RNDr. Petr Fořt. „Spousta z nich se může obejít bez živočišných bílkovin, až na některé výjimky,“ zmiňuje Fořt silové sporty.

Jeho slova potvrzuje i Jan Müller, český mistr světa v thajském boxu. „Maso nejím už nějakých patnáct let a v podstatě celou dobu narážím na názory, že bez masa se nedá podávat špičkový výkon, neboť není síla a energie. Je to samozřejmě nesmysl,“ říká dvoumetrový a 115 kilogramů vážící silák.

Müller odmítá i předsudek, že bez masa je nemožné nabrat svalovou hmotu. „Určitě to jde, naprosto bez problémů. Samozřejmě platí jednoduchá rovnice: když chci přibrat svaly, musím hodně cvičit a jíst spousty jídla – ale jestli je to maso, nebo rostlinná strava, je jedno. Po světě běhá spousta vegetariánů, i mezi kulturisty,“ upozorňuje.

Podobný názor má i odborník na výživu Petr Havlíček, který spolupracuje například s Tomášem Dvořákem a dalšími desetibojaři pražské Dukly. „Není podmínkou, že člověk, který nejí maso, je zesláblý a nemá svalovou hmotu,“ zdůrazňuje Havlíček. „Jde o to, jaké množství bílkovin přijímá a z jakých zdrojů. To znamená, jestli je schopen zajistit si všechny esenciální aminokyseliny ve správných množstvích a poměrech. Pokud toho dosáhne kombinací různých rostlinných zdrojů, nemá problém.“

Havlíček zároveň upozorňuje, že vegetariáni musejí věnovat více času tvorbě jídelníčku. „Rovnice vegetarián = handicapovaný neexistuje, ale vegetarián musí o jídle víc přemýšlet,“ dodává.

7. Ekologie a životní prostředí

Dnes je na světě více hospodářských zvířat než lidí. Planeta už nemůže déle zvládat dvě populační exploze - lidskou a hospodářských zvířat. Dobytek spořádá desetkrát více potravy než lidé. Abychom si mohli dovolit chovat takové množství zvířat a uživili je, musíme jim uvolnit prostor. To se nevyplácí jak ekonomicky, tak ekologicky. Pro takové množství zvířat jsou potřebné tisíce hektarů pastvin a polí, na kterých se pěstuje píce, miliony litrů pitné vody. Vedle automobilové dopravy přispívá ke znečišťování vzduchu a ke zvyšování koncentrací tzv. skleníkových plynů také masný průmysl. Dobytek je druhým největším zdrojem emisí metanu. Vyprodukuje ho asi 200 000 tun denně, přičemž metan má asi čtyřicetinásobně vyšší skleníkový efekt než oxid uhličitý!
Výroba masa vyžaduje nesmírná množství zavlažovací vody k pěstování krmiva a k udržování rozsáhlých pastvin. Žíznivá zvířata je potřebné napojit, linky jatek, zaplavené krví, je nutné oplachovat tisíci litry vody. Životadárné zdroje pitné vody se nebezpečně zmenšují. Na výrobu jednoho kilogramu drůbežího masa se spotřebuje asi 3500 litrů vody, na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa asi 100 000 litrů! Porovnejme to s produkcí některých rostlin: brambory - 500 litrů, pšenice - 900 litrů, rýže - 1910 litrů a sojové boby - 2000 litrů. Rozdíl je velmi vírazný.
Výroba hovězího masa je největším znečišťovatelem vody na světě. Uveďme si příklad ze Spojených států amerických. Dobytek zde vyprodukuje dvacetkrát více výkalů než celá populace. Hala slepic, s počtem 60 000 kusů vyprodukuje týdně 82 tun odpadu, který odveze nákladní auto; hovězí dobytek Spojených států vyloučí asi 125 000 kilogramů výkalů za sekundu! Pracovníci v chovech mají několik možností - buď odpad vhodně uskladní, rozptýlí nebo zlikvidují. Nebo ho jednoduše "spláchnou", a tím zvýší koncentraci čpavku a dusičnanů v povrchové vodě, z níž pak přecházejí do vody pitné.


8. Ekonomika
Ekonomové i zemědělci se shodují na tom, že výroba potravin ve světě je částečně omezená velmi nízkou efektivitou produkce masa, vzhledem k efektivitě využití obdělávané plochy. Rostliny produkují mnohem více bílkovin z jednotky povrchu než hospodářská zvířata: hektar půdy, určené na pěstování obilovin může poskytnout pětkrát více bílkovin, než hektar půdy, určené na produkci masa (hektar půdy, určený na pěstování luštěnin dokonce desetkrát více) - dva hektary půdy uživí jednoho člověka, konzumujícího maso, čtrnáct laktoovovegetariánů a padesát veganů! Přesto je například v USA více než polovina obdělávané půdy oseta pícninami. Kdyby se tato půda využívala na bezprostřední produkci živin pro člověka, celková výroba potravin, měřená v kaloriích by vzrostla nejméně čtyřikrát. Většina rostlinných bílkovin se ztrácí během jejich proměny prostřednictvím jatečných zvířat v maso. K vytvoření jedné tuny živočišné bílkoviny je třeba v průměru dvacet tun rostlinné bílkoviny.

9. Vegetariánství a děti

Pediatričtí odborníci a dietologové se dnes většinou shodují, že dobře rozvržené a naplánované vegetariánství může být i pro děti zdravým způsobem stravování. Samozřejmě je potřeba na dětské a dospívající vegetariány dohlížet. Věnujte jim zvláštní péči zejména tehdy, nepatří-li do jejich jídelníčku kromě masa ani mléčné výrobky či vejce. Každopádně, ať už se jedná o jakoukoliv úpravu stravy, je potřeba dbát na dostatečný přísun živin, vitamínů a minerálů. Patříte-li mezi rodiče, kteří svého potomka vedou k vegetariánství odmalička, nezapomínejte na to, že jak drobek roste, mění se i jeho výživové potřeby.
Rodiče vegetariánů by měli svým dítkům poskytovat jídla obsahující dostatek kalorií a živin, které jsou pro jejich růst a vývoj nezbytné. Pediatři se vesměs shodují, že pokud je z dětského jídelníčku vyškrtnuto pouze maso, jedná se většinou o zdravé stravování. Pokud si dítě zvyká na dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, učí se zdravým stravovacím návykům, které může praktikovat po celý život. Výhodu velkého přísunu ovoce a zeleniny představuje vysoká míra vlákniny ve stravě a naopak nízká hladina přijímaných tuků, což mimo jiné přispívá ke správné tělesné hmotnosti či vyrovnané hladině cholesterolu v krvi.

10. Etika a svědomí

Při pohledu na rybu v akváriu řekl Franz Kafka: "Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím." Ze stejného důvodu se tisíce lidí na světě zříkají pojídání masa. Odmítají mít na svědomí smrt krásných a citlivých zvířat. I když není možné nežít na úkor ostatních (tj. rostlin), snižují vegetariáni utrpení živých tvorů s obdobnou nervovou soustavou. Fruitariáni jsou ovšem tak daleko, že jedí pouze plody, čímž se vyhýbají zničení celé rostliny.
Dnes si maso příliš nespojujeme s mrtvým zvířetem. Produkci živočišných potravin zabezpečují bezohledné velkochovy, které ze zvířat udělaly živé výrobní stroje. Málokdo navštívil jatka a dokáže si představit, jak to tam vypadá. Hodně lidí se těchto krutých výjevů bojí, ale tuší, co se asi se zvířaty děje - odmítají přijmout fakta a umučenými zvířaty se stále živí. Mnoho lidí také říká, že má zvířata rádo. Ale co je to za lásku, když dopustí, aby kvůli nim umíraly tisíce zvířat - objekty jejich ušlechtilého citu? Tento rozpor řeší někteří lidé tím, že láskou zahrnují své zvířecí "mazlíčky" psy, kočky atd., ale dále už se nestarají, odkud pochází jejich potrava.

Zvířata jsou moji přátelé a já své přátele nejím! - G.B. Shaw

Normální" člověk přijde do kontaktu se zvířetem prakticky až v obchodě nebo na talíři. To už je zvíře bohužel mrtvé, takže člověk ani neví, jak krásné má kráva oči, že prase je ve skutečnosti velmi čistotné a inteligentní, drůbež ráda pobývá na čerstvém vzduchu a slunci a ryby rády plavou v čisté vodě. Maso se prodává předem rozkrájené, většinou čistě zabalené takže není cítit. Nebo jako "masný lahůdkový výrobek" - salám, klobása atd., takže strávník v podstatě nemá možnost vidět za kusem masa mrtvého tvora. Je dokonale zamaskován, snad jen ta růžová nebo červená, krvavá barva. I "názvy"masa, kusů zvířat, jsou jaksi obecné, neurčité - lidé nejedí krávu, jedí "hovězí", nejedí tele, ale "telecí", nejedí prase, jedí "vepřové". Napadlo vás někdy, jak absurdní je třeba jatečný název "Ráj kuřat"?


11. Slavní vegetariáni
Existují lidé, kteří se konzumace masa i ostatních živočišných produktů zříkají. Následují tak mnoho svých vegetariánských předchůdců, kteří žili po celou dobu existence lidské civilizace. Byli jimi například: Sokrates, Platon, Hippokrates, Seneca, Vergilius, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rousseau, Voltaire, Goethe, Schiller, Byron, Shelley, L.N. Tolstoj, Romain Rolland, G.B Shaw, Franz Kafka, Albert Schweitzer a mnoho dalších. Příčin, které lidi vedou k tomu, aby odmítali maso jíst je nepočítaně. zdravější stravování - životospráva, ekonomické, ekologické či důvody etické a estetické. Každý vegetarián může mít své.


12. Vitamíny

Kromě vitamínu B12 můžeme nahradit všechny vitamíny bez masa. Vitamín B12 a další vitamíny jsou k dostání v potravinových doplňcích.



Vitamín C
šípky, nať petržele (opatrně), černý rybíz, rakytník, zel. čaj

Vitamín E
pšeničné klíčky, kukuřice, olej z obilních klíčků, kukuřičný olej, zelený čaj

Vitamín A (jako provitamín)
ovoce a zelenina se žlutým až červeným zabarvením, tmavozelené listy rostlin, plod rakytníku

Vitamín B1 - thiamin
droždí, zel. čaj, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny (vařené ve vodě, ve které se máčely)

Vitamín B2 - riboflavin
droždí, ovesné vločky, vlašské ořechy, zel. čaj

Vitamín B3 - niacin
semena slunečnice, arašídy, černé pečivo, droždí

Vitamín B6 - pyridoxin
droždí, pšeničné klíčky, otruby, černé pečivo, banány, melasa, fazole

Vitamín B12 - kobalamin
droždí, potravinové doplňky

Vitamín P
borůvka vlochyně, citrusy, šípky, černý rybíz, hrozny, zelený čaj

Vitamín D - kalciferol
působení slunečních paprsků

Vitamín K
zelené rostliny, zel. čaj

Kyselina listová
špenát, droždí, černý chléb, listnaté zeleniny za syrova

Vápník
mák, luštěniny, ovesné vločky, pažitka, mléko nejlépe kozí

Hořčík
kakao, mandle, ořechy, šípek, mák, luštěniny, Magnesia

Zinek
semena dýní, pšeničné otruby a klíčky, houby

Selén
sůl, celozrnné výrobky, mořské ryby, paraořechy, otruby, kukuřice, rajčata, droždí, houby, česnek

Železo
melasa, šťáva ze švestek, sušené meruňky, ořechy, semena dýní a slunečnice, rozinky, pšeničné klíčky a otruby, čočka

Jód
višně, třešně, celá vejce

Draslík
luštěniny, vlašské ořechy, mandle, rozinky, brambory

Fluor
čaj, ale nepřehánět, hrozí otrava

Lithium
růžovité rostliny

Chrom
droždí, černý pepř, pšeničné klíčky

Měď
špenát, salát listy, oves

Mangan
pšeničná mouka, kakao, jedlý kaštan, jeřabiny, čaj

Kobalt
pšenice, kakao, kukuřice, čaj

Křemík
pivo, ovoce, otruby



Internetové zdroje:

http://faktaozdravi.wordpress.com

http://www.duchovnipoznani.info/vegetdeti.htm
http://www.animalrights.webz.cz/maso_ve_sportu.htm
http://www.spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=vegetarianstvi

http://www.kafe.cz/zensky-svet/deti-rodina/dite-chce-byt-vegetarian-co-mu-nesmi-chybet-374.aspx

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/vliv-vegetarianske-stravy-zdravi/

http://www.omlazeni.cz/je-vegetarianstvi-cesta-38-9621-0.html

http://diskuse.doktorka.cz/vegetarianstvi-veganstvi/
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one